Josefov se na Indikativním seznamu světového dědictví UNESCO – ČR spojí s Terezínem v rámci společné sériové nominace. Proč právě tato dvojice, v čem je Josefov výjimečný, co by případný zápis mohl přinést obyvatelům a proč se není třeba obávat, že by se z města stal skanzen? O cestě k UNESCO jsme mluvili s Ing. Jiřím Balským, ředitelem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově.
JAK VLASTNĚ VZNIKLA MYŠLENKA SPOJIT JOSEFOV S TEREZÍNEM A USILOVAT SPOLEČNĚ O ZAŘAZENÍ NA INDIKATIVNÍ SEZNAM UNESCO?
Z pohledu Národního památkového ústavu je ten vývoj poměrně logický. Terezín je na národním Indikativním seznamu UNESCO už dlouhá léta, ale jako samostatné lokalitě se jeho nominace dál neposunula. *(Pozn. redakce: Pevnost Terezín je na českém Indikativním seznamu světového dědictví UNESCO vedena od roku 2001.) V minulém roce přišla od Ministerstva kultury výzva k aktualizaci národního Indikativního seznamu. Sbíraly se návrhy, které následně posuzoval Národní památkový ústav a také Český národní komitét ICOMOS. Vznikly pracovní týmy a jednotlivé návrhy se odborně vyhodnocovaly.
JAK SE V TOMTO PROCESU DOSTAL DO HRY PRÁVĚ JOSEFOV?
Z našeho kraje se řešily dva návrhy – Josefov a Broumovsko. Výsledkem bylo doporučení dál pracovat s Josefovem společně s Terezínem jako s národní sériovou nominací pevnostních měst. Právě tento formát jsme z pohledu památkové péče podpořili.
PROČ DÁVÁ SPOJENÍ JOSEFOVA A TEREZÍNA SMYSL I Z ODBORNÉHO HLEDISKA?
Dává to smysl i historicky a stavebně. Obě pevnostní města vznikla ve stejné době, od stejného investora a pro stejný účel. Využívala podobné principy vrcholného bastionového pevnostního stavitelství, ale každá pevnost byla zasazena do jiného terénu a má vlastní specifika. Jsou tedy svébytné, zároveň ale patří logicky k sobě.
PROČ MŮŽE BÝT SPOLEČNÁ NOMINACE SILNĚJŠÍ NEŽ SAMOSTATNÁ KANDIDATURA JEDNOHO MĚSTA?
Není to konkurenční boj mezi Josefovem a Terezínem. Naopak. Podstatné je dobře odborně vyargumentovat, v čem spočívá jejich mimořádná univerzální hodnota. Každá z těch pevností má vlastní unikátní řešení, ale teprve společně dokážou ukázat širší obraz pevnostního stavitelství své doby.
Jedna pevnost sama neukáže všechno. Obě dohromady toho mohou ukázat podstatně víc, a právě proto může být sériová nominace silnější. Z dnešního pohledu je tedy logické pracovat s dvojicí pevnostních měst Terezín a Josefov.
V ČEM JSOU SI JOSEFOV A TEREZÍN PODOBNÉ A V ČEM SE NAOPAK LIŠÍ?
Společný je především jejich účel. Nejde jen o pevnosti v úzkém slova smyslu, ale o pevnostní města – mají vojenskou i civilní složku a vznikla jako plánované celky. Obě byla vybudována na konci 18. století a představují velmi vyspělou podobu bastionového pevnostního stavitelství.
Velký rozdíl je v terénu a s tím souvisejícím způsobu obrany. Terezín vznikl v rovině u Ohře a výrazně pracuje s vodním obranným systémem. Josefov byl postaven na vyvýšeném břehu nad Metují, poblíž soutoku Labe a Metuje. Vodní obrana se zde uplatňuje jen v části systému, zatímco hlavní pevnost na návrší musela aktivní obranu řešit jinak.
Právě proto má Josefov velmi propracovaný a bohatý systém minových a naslouchacích chodeb. Dalším specifickým prvkem jsou například paradosy v Korunní pevnosti. Josefov i Terezín zároveň patří k pozdním příkladům tohoto typu pevnostního stavitelství – využívají a dále rozvíjejí zkušenosti, které se v Evropě do té doby vytvořily, a jsou jedny z posledních takto postavených pevností.
JAK DALEKO JE CELÝ PROCES A JAK DLOUHO MŮŽE CESTA K PŘÍPADNÉMU ZÁPISU NA INDIKATIVNÍ SEZNAM SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ UNESCO TRVAT?
Jsme stále na začátku dlouhého procesu. V rámci aktualizace národního Indikativního seznamu se začalo pracovat s variantou společné sériové nominace pevnostních měst Terezín a Josefov. Samotné zařazení na Indikativní seznam ale ještě není zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to předpoklad pro další práci. V tuto chvíli je naším přáním, aby k aktualizaci Indikativního seznamu došlo ještě letos.
Celý proces od prvotní myšlenky přes Indikativní seznam až po úspěšnou nominaci může trvat dlouhé roky, někdy i desetiletí. Není to záležitost horizontu několika málo let. Navíc je potřeba připravit rozsáhlé odborné podklady, komparativní studie a další materiály. To všechno vyžaduje čas.
V tuto chvíli je proto důležitější kvalitně připravovat argumentaci a podklady než vytvářet dojem, že je zápis na dosah. Je to běh na dlouhou trať.
CO BY PŘÍPADNÝ ZÁPIS NA SEZNAM UNESCO MOHL PŘINÉST SAMOTNÉMU JOSEFOVU A JEHO OBYVATELŮM?
Především prestiž a výrazné zviditelnění místa. Pro řadu zahraničních návštěvníků značka UNESCO funguje jako potvrzení, že daná lokalita skutečně stojí za cestu. Josefov by se tím mohl dostat do povědomí lidí, kteří o něm dnes nevědí nebo si nejsou jistí, zda má smysl sem cestovat.
To může vytvářet nové příležitosti pro místní ekonomiku. Větší návštěvnost může podpořit ubytování, gastronomii, zážitkové a expoziční projekty i další služby. Soukromé investice pak mohou přinést prospěch nejen podnikatelům, ale nepřímo i městu a jeho obyvatelům. V prostředí, kde je dnes místní klientela omezená, může větší počet návštěvníků vytvořit prostor pro služby, které by se jinak neuživily.
Zároveň ale platí, že prestiž zavazuje. S větší návštěvností je potřeba dopředu řešit veřejný prostor, dopravu a parkování. Pokud by se Josefov stal výraznějším turistickým cílem, současná infrastruktura by na některých místech nemusela stačit.
UNESCO BÝVÁ SPOJOVÁNO I S OBAVOU Z PŘÍSNĚJŠÍCH PRAVIDEL. CO BY PŘÍPADNÝ ZÁPIS ZNAMENAL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ V JOSEFOVĚ VLASTNÍ DŮM?
Josefov je už dnes městskou památkovou rezervací, takže požadavky na opravy a zásahy jsou zde velmi přísné. Nemyslím si proto, že by případný zápis znamenal nějaké násobně tvrdší podmínky. Památková péče by samozřejmě mohla při některých rozhodnutích silněji argumentovat tím, že lokalita směřuje k UNESCO, ale základní princip ochrany historického prostředí už dnes existuje.
Důležité je říct, že ani město se značkou UNESCO nemůže být pouze skanzen. Musí být živým městem. Pokud by tu byly jen prázdné domy jako kulisy a nebylo možné nic změnit, nebyla by to správná cesta. Historické budovy musí být schopné plnit současné funkce a být obyvatelné.
Smyslem je především zachovávat charakter prostředí a vyvarovat se změn, které ho zásadně přeformátují. U domů to znamená citlivě přistupovat k oknům, dveřím, fasádám nebo střechám. Ve veřejném prostoru zase hledat řešení, která respektují historický charakter, ale mohou ho kvalitně a promyšleně doplnit současnou vrstvou.
HROZÍ, ŽE BY VĚTŠÍ TURISTICKÝ ZÁJEM JOSEFOV PŘETÍŽIL PODOBNĚ JAKO NĚKTERÁ ZNÁMÁ HISTORICKÁ MĚSTA?
Takového scénáře bych se u Josefova příliš nebál. Český Krumlov je příkladem místa, kde se turistický tlak dostal do extrému a může mít dopad i na běžný život ve městě. Josefov ale neleží na hlavních trasách evropského turistického ruchu a už samotná cesta sem představuje pro část zahraničních návštěvníků určitou bariéru.
Spíš bych očekával, že větší mezinárodní známost může Josefovu pomoci. Neznamená to, že není potřeba připravovat se na dopady vyšší návštěvnosti. Právě doprava, parkování a fungování veřejného prostoru musí být součástí dlouhodobého plánování.
JAK MOHOU K CELÉ SNAZE PŘISPĚT SAMOTNÍ OBYVATELÉ JOSEFOVA?
Každý může přispět už tím, jak se stará o svůj dům a své okolí. Pokud lidé respektují pravidla památkové péče a zachovávají hodnotné prvky, pomáhají tím udržovat autenticitu historického prostředí. Někdy přitom není potřeba dělat velké zásahy – důležitá je i běžná údržba toho, co je stále kvalitní a dochované.
Přínosem může být také poznávání a dokumentování místního dědictví. Když někdo zkoumá historii domu, vrata, dveře, dlažby nebo jiné detaily a podaří se tyto poznatky zaznamenat, vzniká další zdroj informací, ze kterého lze při budoucí práci čerpat.
Velkou roli má samozřejmě i město. Bez jeho aktivního zapojení se takový proces neobejde. Příprava nominace bude vyžadovat práci, finance, analýzy, plánování i koordinaci.
CO PODLE VÁS JOSEFOVU DNES NEJVÍC CHYBÍ A CO BUDE DŮLEŽITÉ PRO JEHO DALŠÍ ROZVOJ – BEZ OHLEDU NA TO, ZDA CESTA K UNESCO NAKONEC USPĚJE?
Velkým tématem je energetika a udržitelnost historických budov, ale také chytře vyřešený veřejný prostor. A velmi výrazně doprava.
Pokud chceme, aby se v Josefově více bydlelo a současně sem přijíždělo více návštěvníků, musíme řešit, kde budou auta parkovat a jak se budou lidé po městě pohybovat. Dnešní tranzitní doprava Josefov výrazně rozděluje. Odvedení tranzitu mimo město a zklidnění centra by podle mě Josefovu mimořádně pomohlo. To jsou věci, které má smysl řešit bez ohledu na výsledek snahy o UNESCO.
Za velmi důležitou považuji spolupráci všech aktérů, aby jejich jednotlivé aktivity nešly proti sobě. Stejně podstatné je dobře koordinovat a sjednotit prezentaci Josefova navenek – nejen jako turistického cíle, ale také jako zajímavého místa pro život.
Poznámka redakce: Rozhovor byl redakčně upraven a zkrácen. Význam odpovědí a věcná sdělení Ing. Jiřího Balského byla zachována. Text vychází z pořízeného rozhovoru a z podkladů k návrhu zařazení pevnostních měst Terezín a Josefov na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO.